Vodě vstříc


Zbyněk Hrkal, *1957, český hydrogeolog, působí na Univerzitě Karlově, VÚV TGM, autor publikací O lidech a vodě (2015), Voda včera, dnes a zítra (2018)
Stáhnout dialog:

Jsou velikonoční svátky – svátky naděje v mnoha podobách, která se týká nového života, uzdravení, a se životem související i zdravé vodní bilance. První tři zastavení věnoval Zbyněk Hrkal popisu stavu vodní bilance v Čechách i ve světě. Ve čtvrtém se věnuje nápravě, cestám k moderování stavu, s nímž se musíme vypořádat, pokud v české i moravské krajině máme zadržet vodu a udržet si standard spotřeby na současné úrovni. Obyvatelé České republiky výrazně redukovali spotřebu vody a zde jsme na limitech úspor ze strany jednotlivců, neboť spotřeba pitné vody je menší než 90 litrů na osobu a den. Otázka nedostatku vody je heterogenní, liší se například v konkrétním kraji údolí od údolí a východiskem nápravy jsou infrastrukturní projekty, které pomohou regionům, jež nemají dostatek vody. Autor připomíná, že infrastrukturní projekty, s nimiž přichází vědci, narušuje pomalost demokratického řádu. Velké úkoly čekají ne na politiky, ale na státníky, jichž je nedostatek – možná větší než vody.

Dialog byl natočen na přelomu léta a podzimu 2019.

… Dobrá praxe a voda …

MS: Máme-li pojmenovávat vlídné nakládání s vodou, co může malý, obyčejný člověk – občan, aby ochránil vodu, aby s ní neplýtval, co byste poradil ze své praxe a životní zkušenosti?

ZbH: Nezačal bych u obyčejného řadového občana, protože řešení vody není pouze jedno řešení. Vždy jde o komplexní přístup. Řadový občan tam hraje marginální úlohu, byť do systému zapadá a nemůžeme jej z toho vyčlenit. Jistě by zde měly být apely na řadového občana, aby vodou neplýtval. To do komplexního pojetí patří, ale neřekl bych, že jeho přístup je ten rozhodující, který vyřeší daný problém. Kdybych měl ukázat na jeden důležitý, zmínil bych převádění vody z jedné struktury do druhé. Proč? Problém s vodou v České republice je plošně i časově heterogenní.

MS: Můžete uvést příklad?

ZbH: Máte údolí, kde občané trpí nedostatkem vody, ve studnách nemají vodu, musejí využít cisterny a přejedete přes kopec a vody je tam mnoho. Těchto příkladů je v Čechách nespočet. Mohu uvést jeden konkrétní příklad: Česká republika je jeden z průkopníků umělé infiltrace. Již od šedesátých let umíme povrchovou vodu, která nám rychle odtéká převádět do formy podzemní vody a proměnit ji ve vodu, jež nám v krajině zůstane delší dobu. Takové projekty umíme realizovat. Jenže narazíme na problém, když zjistíme, že se dají dělat v oblastech, kde lidé, ani vodohospodářské orgány o to nemají zájem. To proto, že zrovna leží v oblastech, kde mají vody přebytky. Dotýkáme se systémového kroku, jenž nemůže vyřešit „řadový občan“, ale stát. Je to jedna z otázek komplexního přístupu.

MS: Rozhoduje systém, jenž je však složen z mnoha částí vzájemných vazeb.

ZbH: Věci jsou spojené. Obyčejný člověk ve volbách rozhoduje, jakou budeme mít vládu, jaký budeme mít systém řízení. Vlastně to spolu souvisí.

MS: Je však otázka, jestli „obyčejný člověk“ dokáže nahlédnout věc systémově, v době zkratek, v době, kdy česká demokracie čelí populistickým tlakům – ve srovnání s počátky transformace v devadesátých letech. Na druhou stranu – možná by stačilo stát pevně na zemi.

… Význam šetrných řešení …

MS: Jak zajistit, aby návrhy, s nimiž přišli vědci, kteří mají zájem o šetrné řešení a dlouhodobé využití vodních zdrojů, se opravdu realizovalo? Aby vodní bilance byla v krajině vyrovnaná a nevznikaly velké výchylky byť regionálního rázu. Zmínil jste stát, ale protlačit dobrý návrh přes velký systém institucí je velmi obtížné. Než je uskutečněna myšlenka, vše trvá. Pomoc konkrétnímu místu je někdy v nedohlednu.    

ZbH: Toto je obecný problém demokracie, protože technická řešení existují. Lze tvrdit, že odborná veřejnost řešení zná a přesto realizovat je v podmínkách, v nichž žijeme, je nesmírně obtížné.

MS: Poté potřebujete, aby ti, kteří mají řešení, vstoupili do politického prostoru, aby lépe vysvětlili nutnost realizace svých záměrů.

ZbH: V okamžiku, kdy se z odborníka stane politik, jeho náhled na věc se změní. Začne přemýšlet nejen jako odborník, ale jako politik. Uhodil jste hlavičku hřebíčku, protože všechny problémy s vodou jsou dlouhodobé. Neexistuje žádné řešení, které by vyřešilo problém během jednoho roku. Všechny projekty jsou administrativně náročné. V naší společnosti jsme si vytvořili velmi komplikovanou administrativu a byrokracii. Tak složitou, že sebelepší úmysl, který máte zájem realizovat, musí projít několika lety schvalovacího procesu, než se dostane do realizační fáze. Víme, že politik přemýšlí v horizontu čtyř let – to znamená od voleb k volbám. Přinese-li mu odborná veřejnost projekt týkající se strategie nakládání s vodou, jenž vyžaduje několik volebních období, málokterého politika to bude zajímat.

MS: Zdůrazňujete-li systémový přístup, neměla by být „na výsluní“ vytrvalost těch, kteří myslí koncepčně? Připodobněme si situaci ke kapce, která působí dlouhodobě, ale dělá zázraky.

ZbH: Souhlasím. Vše vychází od osobního přístupu. Někdo vydrží v tomto duchu „kapat“ rok, někdo celý život. Je to individuální.

MS: Od „obyčejného člověka“ jsme přešli k systému, ale ten je též spravován jednotlivci.

ZbH: Právě jednotlivec je uvědomělý, ale vyčerpal možnosti, které má. Jestliže jsme měli spotřebu vody asi 300 litrů na osobu a den, v současné době již jsme klesli pod 90 litrů na osobu a den. Je to ukázka tohoto, jak „řadový občan“ v České republice jedná částečně z vlastní uvědomělosti, částečně je i tlačen ekonomickými parametry. Tím, jak se komodita – voda zdražuje, i on je nucen šetřit. Tímto přístupem jsme se dostali v Evropě na absolutní špičku, co se šetření vodou týče. V tomto ohledu zde již nemáme velký prostor rozvoje.

MS: Je zde prostor, aby řadový občan konzumoval takové produkty, které nepotřebují mnoho virtuální vody, aby si nekupoval bifteky z Argentiny, nemyslíte?

… Celek a jeho promýšlení …

ZbH: Ano, ale to se dotýkáme systémového přístupu. Jakmile jsme u virtuální vody, jsme u celkové organizace obchodu s dopravou, což jednotlivec těžko dokáže ovlivnit.

MS: Rovnice o mnoha neznámých obsahuje: zdravé šetření surovinami, hlavně vodou, dále tam vstupuje vzdělanost, neboť vnímavý člověk by měl mít přehled, konzumace statků, které jsou lokální. To proto, aby člověk nekupoval něco, co se dopravuje přes půlku světa. Podmínkou ochrany vody je i funkční správa věcí veřejných. To znamená příliš komplikovaný svět, který jsme si vytvořili vlastním přičiněním. Jen si uvědomme, že máme úřady pro úřad, nařízení, která nejsou nutná. Víme, že svět se nám otevřel, jsou velké možnosti. Akce jednotlivce mohou být zanedbatelné.

ZbH: Pokud si toto budeme říkat, propadneme nihilismu. S mnohým, co jste zmínil, souhlasím. Člověk je mravenec v obrovském mraveništi.

MS: Takový pohled v devatenáctém století nebyl. Věda nebyla na takové úrovni, a proto komplexnost, s kterou nyní vnímáme svět, nebyla taková.

ZbH: Člověk byl vždy mravencem…

MS: Pochybuji, jestli si otázky, které souvisí s problémy vody, kladl a jestli i lidé dnešního věku mají zájem se těmito otázkami zabývat.

ZbH: V minulosti se o toto téma zajímal minimální počet lidí, protože měli jiné starosti. Nezapomínejme, že jejich hlavní starost bylo uživit se a přežít. Pokud máte tyto problémy, otázky ochrany životního prostředí, nevyužívání zdrojů z dalekých krajin si nekladete.

MS: Dnes žijeme v blahobytu a máme zájem expandovat. Tím myslím, že budujeme nové urbánní celky, vytváříme infrastruktury a někteří velmi bohatí mají zájem expandovat i do kosmu.

… Krok ke zdravé vodní bilanci …

MS: Prosím, zabývejme se otázkou praktickou – kompenzace vody. Prozraďte, prosím, jaké regiony mají pozitivní bilanci.

ZbH: Jedna z nejbohatších oblastí na zdroje podzemní vody je česká křídová pánev, což je struktura, která se táhne od Ústí nad Orlicí až po Děčín. Největší zdroje vody nacházíme v oblasti Ústí nad Labem, Děčína. Tam jsou opravdu velké zdroje podzemní vody. Naleznete tam vrty, ze kterých uniká bez užitku desítky vteřinových litrů, protože se jedná o vodní díla, která často nikdo nepotřebuje, jsou nevyužívaná a doslova se v těchto místech vodou plýtvá.

MS: Je to zvláštní, protože v Labi v místech, jichž jste se dotkl – kolem Děčína je nedostatek.

ZbH: To se jedná o povrchovou vodu.

MS: Vodní systém je propojený.

ZbH: Ano, nemůžeme oddělovat povrchovou vodu od podzemní. Vlastně jde o jeden systém, v němž jeden přechází v druhý. Chemické složení vody v Labi v profilu Děčína je vodou charakterizující 95 procent složení vody z celého Českého masivu.

MS: Zmínil jsem to z toho důvodu, že ti, kteří jsou angažováni ve vodní dopravě, měli zájem o splavnění Labe na státní hranici u Německa. Vlivem sucha hladina Labe klesla a vystupovaly hladové kameny. Je zvláštní, že na jedné straně máte nízký průtok a pak v místech pod vámi je mnoho vody.

ZdH: V místech, o nichž mluvíte, jsou jeden kilometr hluboké sedimenty, které jsou naplněné vodou.

MS: Přiznejme si, že o tom se vůbec nemluví, je to skryté. Možná hloupá otázka: nevyplatilo by se propojit tyto systémy?

ZdH: Systémy propojeny jsou. To, co teče v Labi – speciálně v době sucha, je podzemní voda. Každá řeka v sobě nese směs povrchové a podzemní vody. V době deštivé tam převládá doba povrchová, čím je větší sucho, kratší doby srážek, tím tam dominuje a převládá podzemní voda. V dlouho trvajícím suchu, nám v korytě řek teče drénovaná voda z podzemí.

MS: Asi bychom neměli tvrdit, že oblast sama není úplně závislá na srážkách – jejich nedostatek je vyrovnáván zásobou podzemní vody.

ZdH: Dlouhodobě je závislá na srážkách, protože v podzemí máte srážkovou vodu, která je stará několik set, případně tisíc let, a proto to, co čerpáme, je též srážková voda, ale taková, která se vsákla do podzemních struktur.

MS: Diskutujeme-li otázku vodní bilance, neměli bychom opomenout bilanci nákladů, které máme s čerpáním vody, a to „díky“ lokálním nerovnováhám.

ZbH: Šlo by o velké infrastrukturní projekty, jejichž realizace by se pohybovala v miliardách.

MS: Nezapomeňme, že představitelé lokálních autorit preferují drobné zásahy do krajiny. Za lokální autoritou považuji: obec, vesnici, ne velká sídla.

ZbH: Lokálním autoritám je jedno, z jakého zdroje vodu dostanou. Jejich cílem je získat zdroj, jenž bude fungovat během celého roku.

MS: Tento požadavek jsem uvedl z toho důvodu, že ti, kdo podporují projekt spojení vodních soustav Dunaj – Odra – Labe se u lokálních autorit setkávají s rezervovaností proti velkému zásahu do krajiny. Pokud by vyrovnávání nedostatku vody znamenalo velký zásah, kdo by se toho účastnil?

ZbH: Vámi zmiňovaný projekt je jednou z cest, která by vedla k možnosti propojení vodohospodářských soustav a převádět vodu z oblastí, které jsou na tom dobře do oblastí, které jsou na tom momentálně špatně.

MS: Děkuji vám za kritická slova, realismus a účast ve projektu vodního zkoumání.       

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.